Možná jste si už všimli, že se neustále objevují noví experti nebo knihy, které hlásají, že znají recept na dlouholeté manželství. A přesto se stále mnoha párům nedaří udržet lásku při životě po určitém období, kdy se začne vytrácet euforie ze zamilovanosti. Donutí nás to zamyslet se nad tím, jak nás zamilovanost ovlivňuje. Je to tak?

Když jsme zamilovaní, díváme se na svět přes růžové brýle.

První fáze vztahu, které dominuje přitažlivost, se vyznačuje něčím, čemu říkáme fenomén zamilovanosti. Je to posedlá, instinktivní část lásky, která je nejbližší našemu zvířecímu instinktu rozmnožování a zachování živočišného druhu. V tomto počáteční stadiu vztahu je náš úsudek zkreslený.

Na tuto fázi se zaměřilo již několik studií. Například psycholožka Dorothy Tennov vedla podrobnou analýzu fenoménu zamilovanosti a po prozkoumání stovek párů zjistila, že průměrná délka většiny vztahů, jimž dominovala zamilovanost, byla kolem dvou let.

Je tomu proto, že když vyprchá nadšení ze zamilovanosti, přijde na řadu skutečná láska. Abyste tento náročný přechod přežili, je nezbytné, aby si každý pár vytvořil prostředí, které mu pomůže překonat rozdíly a naplnit citové potřeby toho druhého.

Ale jak na to?

Prvním krokem k vytvoření atmosféry pravé lásky je komunikace. Lidé totiž mají takové citové potřeby, které krátkodobý stav zamilovanosti nemůže uspokojit. Když tento pocit vyprchá, je důležité, aby páry zapracovaly na citové komunikaci, která jejich vztah doprovodí na dlouhé cestě životem.

To ale není všechno. Opravdová láska je volbou, která vyžaduje nový postoj a způsob myšlení. Jde hlavně o to, abyste si ujasnili, co od manželství očekáváte, a jak se s partnerem s těmito očekáváními navzájem obeznámíte.