fbpx

Je sklenice plná? aneb Proč se dříve věnovat rodině a až pak práci

Bez malých věcí se obejdeme, proto ty velké musejí přijít první

Profesor filozofie jednou přišel do třídy a položil před sebe dvě prázdné sklenice od okurek. Studenti si posedali a když hodina začala, profesor sáhl pod katedru a nasypal do jedné sklenice několik velkých oblázků.

Zeptal se třídy: „Je sklenice plná?“
Studenti odpověděli, že ano.

Profesor se usmál, vzal krabičku s menšími kamínky a nasypal je do sklenice. Kamínky popadaly mezerami mezi velkými oblázky, až i ony naplnily sklenici až po okraj.

„Je sklenice plná?“ zeptal se profesor.
„Ano,“ odpověděli studenti.

Profesor se znovu usmál, ještě jednou sáhl pod katedru a vytáhl krabičku s pískem. Zatímco jej sypal do sklenice, druhou rukou jí mírně třásl, aby se písek snáze dostal do mezer. Chvilku trvalo, než takhle sklenici doplnil, nakonec ale i písek zaplnil mezery a sahal až po okraj.

„A teď,“ zeptal se profesor, „je sklenice plná?“
„Ano, je,“ odpověděli zmatení studenti.

Profesor položil naplněnou sklenici do středu katedry a obrátil se ke studentům. „Tahle sklenice reprezentuje váš život. A věci, kterými svůj život plníte?“

Velké věci musejí přijít první

Velké oblázky jsou důležité věci. Vaše rodina, přátelé, vaše zdraví a věci, které rádi děláte. Kdyby všechno ostatní – kamínky a písek – zmizelo, váš život bude stále plný.

Malé kamínky také představují věci, na kterých záleží. Ale jsou méně důležité. Kamínky jsou vaše práce, auto, místo, kde bydlíte, méně důležité koníčky, známí. Obohacují váš život, jistě, ale pokud by zmizeli, zvládnete to. Najdete si jiné.

Písek je všechno ostatní. Typ vašeho vozu, špatná známka ve škole nebo jeden nespokojený zákazník. Brouzdání na vašich oblíbených internetových stránkách. E-maily. Na váš celkový život nemají téměř žádný vliv. I když zaplní zbývající prostor ve sklenici – váš čas – nepotřebujete je, aby byla sklenice plná.“

Malé věci jenom zabírají místo

Profesor odložil sklenici a vzal druhou, která dosud stála prázdná na kraji stolu. „Co se stane,“ zeptal se a nasypal do sklenice písek, „když ji prvně naplním pískem?“ Vzal jeden z velkých oblázků a položil jej na písek. I když zatlačil, oblázek zůstal nahoře a do sklenice se nevešel.

„Stejné jako s pískem a oblázky je to se životem,“ postavil profesor obě sklenice vedle sebe a otočil se ke studentům. „Věnujte se věcem, které jsou pro vás a váš život důležité.

Hrajte si s dětmi a jděte se svým protějškem na procházku. Věnujte se věcem, které milujete s choďte každé ráno běhat, abyste zůstali zdraví. Navštivte rodiče a zavolejte prarodičům. Vždycky bude čas uklidit dům a napsat report do práce. Zbytek je jenom písek.“

Na drobnosti je vždycky čas

Profesor poklepal na oblázek na vrchu sklenice s pískem. „Pokud nejdříve odpovíte na všechny e-maily, možná vám pak nevyzbyde čas na rodinu. Na založení vašeho vlastního podnikání. O velké oblázky se postarejte jako první. Určete si priority.

O velké a důležité věci se postarejte jako první a vždy vám zbyde čas i na ty menší.“

Udělejte si test osobnosti zdarma

Biorytmická terapie

Proces harmonizuje tělo, emoce, mysl

Biorytmická terapie

Proces harmonizuje tělo, emoce, mysl

Udělejte si test osobnosti